3. okruh / Reinerova freska

Zbrusu nová prohlídková trasa, zpřístupněná v červnu 2012, prezentuje různé podoby zámecké zahrady, význam a likvidaci barokního špitálu a osudy přenesené Reinerovy fresky ze špitálního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Speciální prohlídkový okruh se skládá se ze tří částí. Expozice Hospital, Duchcov, Důvěrné připomíná valdštejnský barokní špitál v zámecké zahradě, jenž byl v roce 1958 zbytečně vyhozen do povětří z důvodu zamýšlené povrchové těžby uhlí. Videoinstalace Laputoidy / Tikající krajina netradičním způsobem přibližuje proměny zámeckého areálu v Duchcově a momenty z historie krajiny. Výstava Ve věci Reiner-freska v Pavilonu pro Reinerovu fresku mapuje transfer vzácné fresky Nanebevzetí Panny Marie, díla Václava Vavřince Reinera, ze zrušeného špitálního kostela do moderního pavilonu z betonu. Vstup do expozice je možný pouze s průvodcem a v každou celou hodinu, poslední vstup je hodinu před koncem zavírací doby zámku. Prohlídka trvá cca 40 minut. Okruh je otevřen pouze na předchozí objednávku.

 

Špitál s centrální kaplí Nanebevzetí Panny Marie, vystavěný v letech 1716–1728 na osu západního průčelí hlavní zámecké budovy ve vzdálenosti 310 metrů, byl dalším mimořádně významným stavitelským činem Jana Josefa z Valdštejna, na jehož objednávky pracovali mistři českého barokního umění Václav Vavřinec Reiner, Ferdinand Maxmilián Brokoff a Matyáš Bernard Braun se svou dílnou. Architektonicky cenné budovy zámku a protilehlého špitálu vkusně dotvářely areál rozsáhlé zahrady ve francouzském stylu, čím byl dosažen esteticky cenný a sofistikovaný celek v propojení přírodní scenérie s architekturou vysoké umělecko-historické hodnoty. V prvních dvou desetiletích 19. století byla zámecká zahrada upravena v duchu dobové estetiky do podoby, která připomínala anglický romantický park. Byly zde rovněž vysazeny vzácné dřeviny, které doplňovaly areál vznikajícího arboreta. Ani takto důmyslně projektovaný zámecký areál však neunikl zubu času a park v této podobě vydržel necelých 150 let. V 50. letech minulého století přišel požadavek jeho likvidace z důvodu zamýšlené povrchové těžby uhlí. Protesty proti tomuto necitlivému zásahu do zámeckého areálu však nedokázaly zvrátit nešťastné vládní rozhodnutí, a tak se přistoupilo k destrukci špitálu a části zámecké zahrady.

 

 

Před demolicí byla z hraběcího špitálu zachráněna vzácná sochařská a malířská výzdoba, jejíž část je po mnoha letech znovu vystavena. Své místo tato výzdoba nachází ve výstavním prostoru na přízemí jihozápadního traktu duchcovského zámku v tzv. Barokním sále. V expozici, pojmenované příznačně Hospital, Duchcov, Důvěrné, můžete shlédnout čtyři kolorované dřevořezby světců, hlavice pilastrů a rozměrnou oválnou olejomalbu V. V. Reinera „Svatá rodina“ z interiéru špitálního kostela. Výstavu dále doplňuje model špitálu, malovaný střelecký terč s pohledem na špitální lékárnu z roku 1893, kovová oválná mříž ze špitálního okna s florálním dekorem a hraběcím monogramem W a dvanáct panelů s reprodukcemi archivní dokumentace z fondu Státního oblastního archivu v Praze, Muzea města Duchcova, Severočeských dolů a.s. – Dolů Bílina a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Jsou zde vystavené prameny související se založením a provozem špitální nadace, korespondence úřední provenience, fotodokumentace, zaměřovací studie budovy špitálu a mapy zámeckého areálu z různých historických období včetně plánů povrchové těžby uhlí v duchcovské zámecké zahradě v 50.–70. letech minulého století.

 

 

Expozice, věnovaná špitálu, počítá i s využitím moderní audiovizuální techniky. Proměny zámeckého areálu v Duchcově zaujaly pořadatele letošního AniFestu 2012, kteří se rozhodli připravit jedinečné audiovizuální dílo, pracující s technikou animace. Dílo Laputoidy / Tikající krajina je vytvořeno speciálně na míru výstavního sálu zámku a jeho hlavním motivem jsou proměny zámeckého areálu, odraz minulosti v oživení duchcovského špitálu a momenty z historie krajiny. Na animaci se autorsky podíleli nadějní představitelé současného českého moderního umění Martin Búřil a Jan Šrámek. Za prvotní inspiraci si oba tvůrci zvolili slavný cyklus Ročních období od  Pietra Brueghela, mistra vlámského manýristického malířství ze 16. století. V rámci animačního zpracování se však rozhodli pro kombinaci realistického stylu a moderně-naivního pojetí. V oknech Barokního sálu tak můžete shlédnout animovanou iluzi, pohled do krajiny zámku v různých časech a událostech od pravěku až do současnosti. Významnou roli zde hraje také příběh duchcovského špitálu a transfer Reinerovy fresky. Celá animovaná iluze, jež má oslovovat návštěvníky všech věkových kategorií, však není pouhým popisem krajiny. Jedná se především o hru s fantazií, proměnu a úhly lidského pohledu. Výsledkem je animovaná, graficky výrazná meditace inspirovaná krajinou Duchcova. Projekt videoinstalace byl realizován Městem Duchcov s finanční podporou Ústeckého kraje.

 

 

Proměny Reinerovy fresky lze sledovat i na výstavě Ve věci Reiner-freska v samotném pavilonu. Je zde vystaven archivní fotografický materiál, historické studie a plány, stejně jako snímky s uměleckou licencí, jak je zachytila brněnská fotografka Helena Grulichová. Návrh barokní fresky s motivem Nejsvětější Trojice, jejž v roce 1728 připravil Václav Vavřinec Reiner pro Jana Josefa z Valdštejna, zprostředkovala Národní galerie v Praze. Fotodokumentace transferu fresky, stavby pavilonu a restaurátorských týmů, pracujících na sejmutí a opětovném osazení nástropní malby, pochází z fondu Muzea města Duchcova, Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, a soukromého archivu ak. mal. Jiřího Brodského, jenž se před třiceti lety podílel na obnově fresky jako člen restaurátorského týmu. Na výstavě jsou prezentovány rovněž práce, které vznikaly v rámci studentských aktivit na půdě dvou univerzit. Studenti z Ústavu zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy univerzity v Brně vypracovali návrhy na obnovu zámeckého parteru. Návštěvníci výstavy mohou posoudit několik originálních návrhů této mladé generace, která rozhodně neklade meze své obrazotvornosti a přichází s odvážnými projekty revitalizace bývalé zámecké zahrady poznačené v 50. a 60. letech minulého století uhelnou těžbou. Zcela jinou kapitolu představuje svou prezentací na třech výstavních panelech Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho cílem je přispět k zachování kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech, která je z hlediska historické zátěže a aktuálního stavu regionu jednou z nejproblematičtějších oblastí ČR. Příběh Reinerovy fresky je tímto zasazen do širšího kontextu. Pokud zaujal i Vás, neváhejte a pojďte si fresku prohlédnout do pavilonu či podpořit ji zakoupením benefiční pohlednice v pokladně zámku.

 

Prohlídky III. okruhu začínají ve vstupním vestibulu zámku, kde si Vás ve stanovený čas vyzvedne průvodce a společně vstoupíte do Barokního sálu. Poté projdete přes vstupní vestibul na zámeckou terasu a sejdete po balustrádovém schodišti do zámeckého parku, kde navštívíte Pavilon pro Reinerovu fresku.