Obsah
PROHLÍDKOVÉ OKRUHY A VÝSTAVNÍ PROSTORY
1. okruh - Valdštejnský
- Prohlídková trasa přibližuje historii rodu Valdštejnů, jejich sběratelské a mecenášské aktivity.
- Součástí této trasy je slavnostní schodiště, hlavní sál s galerií předků a šest místností Valdštejnské zámecké obrazárny - zpřístupněna od června letošního roku (!).
- Vstup do expozice pouze s průvodcem - v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00 hodin.
- Prohlídka trvá cca 35 minut.
2. okruh - Casanovský
- Prohlídková trasa přibližuje život na zámku v době pobytu Giacoma Casanovy a hraběte Josefa Karla Emanuela Valdštejna, který slavného světoběžníka na zámek přivedl.
- Součástí této trasy je slavnostní schodiště, předsálí, chodby s expozicí grafiky 17. a 18. století, Valdštejnské muzeum (Vojenská zbrojnice, Lovecký salonek, Kabinet porcelánu a fajánse, Kabinet kuriozit, Hudební salon, Historický salonek s výstavou Zámek Duchcov v proměnách času) - zpřístupněno od dubna letošního roku (!), Biliárový sál, místnosti zámeckého služebnictva (pokoje malíře, hraběcího sluhy a správce), muzeum Giacoma Casanovy, který na zámku prožil posledních 13 let svého života jako zámecký knihovník (Benátský pokoj, Ložnice, Pařížský salonek, zámecká knihovna).
- Vstup do expozice pouze s průvodcem - v 10:40, 11:40, 12:40, 13:40, 14:40 hodin.
- Prohlídka trvá cca 50 minut.
Galerie Giacomo
Sezónní výstavy v přízemí Casanovského křídla zámku.
Pavilon Reinerovy fresky
Freska z bývalého barokního špitálu v zámeckém parku - pavilon je z technických důvodů dlouhodobě uzavřen.
Vstupenky na všechny okruhy zakoupíte v pokladně zámku.
Knížecí zahrada
Barokní zámecká zahrada ve francouzském stylu, situovaná před severním křídlem zámku (vpravo od hlavního vstupu). Vstup zdarma.
NOVÉ VALDŠTEJNSKÉ MUZEUM NA STÁTNÍM ZÁMKU DUCHCOV SLAVNOSTNĚ OTEVŘENO
TISKOVÁ ZPRÁVA, 06.04. 2011
Soustřeďování různých cenností a pozoruhodných exponátů je na zámku v Duchcově doloženo od 18. století, kdy sídlo rodu Valdštejnů navštěvovali prominentní hosté. Jedním z nich byl například básník Fridrich Schiller, který si zajel na návštěvu do Duchcova v roce 1791 z Karlových Varů, kde se léčil. Již tehdy dal hrabě Josef Karel z Valdštejna pro hosty vystavovat předměty a svazky ze své sbírky, knihovny a archivu. Nešlo o muzeum v dnešním smyslu slova, zmíněné předměty a artefakty si mohli prohlédnout pouze zámečtí hosté.
V 1.polovině 19.století se po smrti Josefa Karla muzea ujal jeho bratr František Adam z Valdštejna, který byl známým botanikem. Expozice pod jeho vlivem vzkvétala, muzeum obohatil o sbírku přírodnin, herbářů a minerálů.
Podrobnější podobu muzea známe z publikace Průvodce Teplickem, vydaném někdy po roce 1860. Autorem byl F. Czervénka, a z tohoto zdroje víme, že v tuto dobu už byla soukromá valdštejnská expozice zpřístupněna širší veřejnosti. Kromě velkého sálu a přilehlé obrazárny byla prezentována zbrojnice, kabinety porcelánu, umění a antiky, přírodnin, místnost věnovaná hudbě, a knihovna s přibližně 24 tisíci svazky.
Toto muzeum existovalo zřejmě až do roku 1921, kdy Valdštejnové prodali zámek okresní správní komisi v Duchcově. Většinu movitých věcí přitom přesunuli na jiná sídla. Zbytky toho, co na zámku zůstalo, byly ve dvacátých letech soustředěny a vystaveny v omezeném prostoru, neboť v tu dobu objekt sloužil pro sociální potřeby obyvatel. Toto české menšinové muzeum vyvíjelo činnost až do roku 1938. „Myšlenka na obnovení zámeckého muzea vznikla zhruba před 12 roky, kdy jsme se zamýšleli nad tím, jak využít místnosti, jejichž restaurování jsme plánovali. Dnes takto pokračujeme v tradici expozic na zdejším zámku. Nejde ovšem o kopírování tehdejšího stavu, nýbrž o třetí modifikaci muzea,“ říká k podstatně rozšířené expozici, která je letošní novinkou duchcovského zámku, kurátor výstavy Pavel Průcha.
Nejde tedy o rekonstrukci původního stavu, ale o nově vytvořenou expozici z původních valdštejnských sbírek, které tvoří asi osmdesát procent exponátů. „Předměty prošly rozsáhlými restaurátorskými zásahy, ať se jedná o historické zbraně, předměty z porcelánu a keramiky, ojedinělý obraz vyřezávaný z korku, či výšivky nebo koláž,“ dodává Průcha. Lovecký salon a vojenská zbrojnice byly otevřeny už v nedávných letech, nyní se z muzea stane ucelená expozice. Výchozí místnost je věnována předchozím dvěma muzeím, které dokumentuje řada fotografií původní valdštejnské i pozdější prvorepublikové expozice. Restaurování místností a předmětů bylo financováno z Fondu pro restaurování movitých kulturních památek Ministerstva kultury ČR; částkou 1,32 milionu korun přispěla společnost Severočeské doly, a.s.
Slavnostního otevření Valdštejnského muzea dne 6. dubna 2011 na Státním zámku Duchcov se zúčastnila i generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, radní Ústeckého kraje pro oblast kultury a památkové péče Jana Ryšánková a ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budínský.
Lovecký salonek
Kabinety porcelánu a fajánse
VALDŠTEJNSKÁ ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA NA ZÁMKU V DUCHCOVĚ SLAVNOSTNĚ OTEVŘENA
TISKOVÁ ZPRÁVA, 22.06. 2011
Další významné rozšíření čeká v těchto dnech historické expozice Státního zámku v Duchcově. V dubnu bylo zpřístupněno obnovené Valdštejnské muzeum, nyní k němu přibude Valdštejnská obrazárna, která na zámku v různých podobách existovala od 18. století.
Nová expozice je instalována v šesti místnostech prvního patra hlavní zámecké budovy a obsahuje 131 obrazů a 8 dřevořezeb, přičemž jeden sál je věnován obrazům z období pozdní gotiky a renesance, zbytek pak baroku 17. a 18. století. „Tato expozice bude i s hlavním sálem a galerií předků zahrnuta do speciálního prohlídkového okruhu, který přiblíží návštěvníkům mecenášské aktivity a historii původních majitelů z rodu Valdštejnů. Zámecká obrazárna bude navazovat na stávající prohlídkovou trasu věnovanou sběratelské činnosti Valdštejnů a životu Giacoma Casanovy, nejslavnějšího obyvatele duchcovského zámku“, uvádí kastelán Marian Hochel.
Restaurování obrazů probíhalo postupně už od 90. let minulého století, jejich vystavení však umožnily teprve nedávno dokončené opravy střech a rekonstrukce právě otvíraných sálů. Dřívější neuspokojivý technický stav místností totiž pro vzácná díla představoval nebezpečí poškození.
„Nová expozice není a ani nemůže být rekonstrukcí duchcovské valdštejnské obrazárny, ale spíše jejím připomenutím. Vystaveny jsou tu převážně obrazy z původní obrazárny a z vybavení duchcovského a litvínovského zámku, doplněné jsou dalšími díly pocházejícími z valdštejnských sbírek v Doksech, či obrazy z depozitářů zámků spravovaných ústeckým pracovištěm Národního památkového ústavu,“ vysvětluje okolnosti vzniku nové expozice její autorka Dana Průchová.
Dějiny obrazárny jsou složité, potkal ji podobný osud jako mnohé další šlechtické sbírky. Je to příběh opakovaných nákupů a následných prodejů, přemístění po první světové válce, konfiskace po druhé světové válce, nevyhnuly se jí ani krádeže.
Počátky duchcovské kolekce sahají do druhé poloviny 17. století a jsou spojeny se jménem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna (1644–1694). Proslul jako mecenáš a sběratel, v souvislosti s duchcovsko-litvínovským panstvím založil jeho rodový fideikomis, vybudoval vynikající knihovnu a inicioval vznik obrazové galerie. Je doložena jeho spolupráce s Karlem Škrétou, Janem Kryštofem Liškou, ale i s Claudem Lorrainem, pravděpodobně vlastnil i některá díla Rubensova.
Po arcibiskupově smrti zdědil panství včetně obrazárny jeho prasynovec Jan Josef z Valdštejna (1684–1731), rozšířil ji nákupy z jiných sbírek (zejména z aukce pražské obrazárny Felixe Vršovce v roce 1723) a vytvořil také základ rodové portrétní galerie, na jejíž podobě má zásadní podíl výrazný představitel barokní malby Václav Vavřinec Reiner. Obrazy Jan Josef soustředil nejen v Duchcově, ale i ve svém pražském paláci a mezi jejich autory nalézáme jména proslulých malířů jako byli Vermeer, Hals, van Dyck, Canaletto, Piazzetta, Magnasco, Kupecký a mnohá další.
Jeho synovec a nástupce František Josef Jiří z Valdštejna (1709–1771) prodal v roce 1741 – zřejmě v souvislosti s válečnými událostmi provázejícími nástup Marie Terezie na český trůn – velkou část nejvýznamnějších děl do Wettinovské sbírky v Drážďanech (268 obrazů). Za zmínku stojí, že známá Vermeerova Kuplířka, která je dnes vystavena v drážďanské galerii, byla rovněž součástí duchcovské kolekce. Nicméně postupnými nákupy vznikala další velká obrazová sbírka, kterou začal rozšiřovat už František Josef Jiří z Valdštejna a jeho následovníci v této činnosti pokračovali. Na konci 19. století obsahovala tato sbírka na 400 maleb vlámských, holandských, italských, německých, rakouských a českých malířů.
Po první světové válce museli Valdštejnové v souvislosti s pozemkovou reformou prodat duchcovsko-litvínovské panství státu a s výjimkou rodové galerie v hlavním sále přestěhovali svou sbírku obrazů do zámku v Doksech. Po skončení druhé světové války byl zámek v Doksech zkonfiskován a obrazárna rozptýlena, více než 100 nejkvalitnějších obrazů převzala Národní galerie v Praze, na 250 obrazů bylo předáno do sběrny zřízené v sychrovském zámku, z nich pak bylo 200 obrazů v polovině 60. let 20. století předáno do Duchcova. Zbytek pak byl přemístěn na další zámecké objekty. Přesto se do Duchcova vrátila významná část kolekce, která si zaslouží být prezentována. Zastoupeny v ní jsou malby Bartholomea Sprangera, Carla van Mandera, Jana Kryštofa Lišky, Petra Brandla, Jana Vojtěcha Angermayera, Jana Kašpara Hirschelyho a řady dalších autorů. „Jsme rádi, že jsme navrátili duchcovskému zámku jeho původní tvář, která mu byla předurčena Valdštejny. Ve scelování původního mobiliárního fondu budeme pokračovat a věříme, že v budoucnu pro návštěvníky připravíme několik dalších překvapení", uzavírá kastelán zámku Marian Hochel.
Další tiskové zprávy:
Tisková zpráva k slavnostnímu otevření Valdštejnského muzea - formát .pdf
Tisková zpráva k otevření Valdštejnské zámecké obrazárny - formát .pdf
