Spojitosti světa antiky a barokního zámku poodhaluje nová expozice Okouzleni antikou na zámku Duchcov

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze je majitelem a správcem rozsáhlé sbírky odlitků antické plastiky, jejíž kořeny sahají až do konce 18. století. V minulosti sloužila jako studijní pomůcka, po zrušení expozice v Muzeu Ústí nad Labem byl soubor odlitků převezen na zámek Duchcov, který skýtá mimořádně důstojné prostředí pro její další prezentaci. Antická inspirace provázela zámek Duchcov v mnoha ohledech od období jeho vzniku jako barokní rezidence do doby, kdy přestal plnit funkci sídla aristokratické rodiny, a jeho sbírky a interiéry ji reflektují do dnešních dnů.

Prezentace historické sbírky odlitků antické plastiky na duchcovském zámku reflektuje spojení tématu světa antiky a antického umění a tématu světa barokního zámku. V zámeckých prostorách je představena tato cenná sbírka, její historie, a v souvislosti s jednotlivými artefakty i mytologické příběhy a postavy antického světa. Expozice se zaměřuje i na téma antických inspirací v architektuře aristokratických sídel, v rezidencích a zahradních areálech zámků doby baroka. Toto téma je prezentováno právě na příkladu zámku rodu Valdštejnů v Duchcově.

Připomenuty jsou i cesty za uměním a památkami světa antiky, jež byly součástí cest Grand Tour, podnikanými aristokratickými vlastníky mnoha českých a moravských zámků a jejich potomky. V ikonografii je představen fenomén sběratelství antických památek a uměleckých děl inspirovaných antikou i portréty předních evropských sběratelů, jejichž sbírky byly významnou součástí panovnických i aristokratických rezidencí. Pozornost je věnována rovněž vzniku prvních evropských sbírkových a muzejních institucí, prezentujících památky antiky i odlitky antických artefaktů. V zámeckém divadelním sále, který je součástí expozičních prostor, jsou připomenuty antické inspirace v zámeckých divadlech provozovaných zejména příslušníky rodu Valdštejnů.

Atmosféru expozice dotváří dvě zvukové kulisy – fragmenty starověké řecké hudby, které v zámeckém divadle doplňuje opera Orfeus a Eurydika, premiérovaná v 60. a 70. letech 18. století ve Vídni a Paříži. Volba této opery je pro divadelní sál zámku Duchcov symbolická. Její autor Christoph Willibald Gluck (1714–1787) totiž prožil část svého dětství na nedalekém zámku Jezeří, kde díky Lobkowiczům získal část svého hudebního vzdělání, než se proslavil svojí tvorbou na celosvětové úrovni. Gluckovo dílo osciluje na vlnách hudebního baroka a klasicismu a vkusně dokresluje klasicizující divadelní scénu duchcovského zámku, inspirovanou zámeckým divadlem na dalším valdštejnském zámku Mnichovo Hradiště.

Témata expozice procházejí výstavními prostory souběžně v několika liniích, antické, mytologické a zámecké; ikonografie je přizpůsobena prezentaci artefaktů historické sbírky antických odlitků v její chronologické a tematické ose. V rámci expozice je vyhrazena jedna místnost, vedle trvale vystavených děl sbírky antických odlitků, která je určena pro sezónní výstavy antického umění ze sbírek Univerzity Karlovy a fondů Národního památkového ústavu, i pro výstavy s dalšími náměty vztahujícími se k tématu antiky.

Na prezentaci expozice bude v dalších letech navazovat příprava a realizace edukačních aktivit a lektorských programů pro dětské návštěvníky, studenty různých stupňů škol, které přiblíží svět antiky a antických inspirací spojených s aristokratickým sídlem a životem jeho majitelů. Na realizaci těchto programů bude participovat Ústav pro klasickou archeologii FF UK a na tento účel bude upravena i jedna místnost v jižním křídle zámku, navazující na příslušné expoziční prostory.  

Spojení expozic a interiérových instalací zámku Duchcov s prezentací historické sbírky odlitků antických soch Univerzity Karlovy propojuje odborné zpřístupnění a možnost studia významných artefaktů sbírky v kontextu prostředí aristokratické rezidence, jež upomíná na význam fenoménu antických inspirací v architektuře, zahradní architektuře, na fenomén sběratelství, rozmach cest za poznáním památek antického světa jako součásti Grand Tour i na zvýšení exaktního zájmu o antické artefakty v době osvícenství a formování prvních muzejních expozic. Expozice Okouzleni antikou nabízí v kontextu památkových objektů ve správě Národního památkového ústavu a dalších paměťových institucí dosud nezastoupený pohled na spojení světa antiky a světa prostředí aristokratického zámku. 

Expozice byla slavnostně zpřístupněna ve čtvrtek 2. června 2016 pod záštitou rektora Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., a Velvyslanectví Řecké republiky. Úvodní slovo na vernisáži přednesla generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděžda Goryczková a děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy doc. Mirjam Friedová, Ph.D. Vernisáže se dále zúčastnili pozvaní hosté, kteří v hojném počtu zaplnili Valdštejnský sál zámku. Celou akci moderovala Naďa Hávová z Českého rozhlasu.

Ozdobou vernisáže byla ukázka z představení barokní opery Henryho Purcella Dido a Aeneas, jedné z nejstarších a nejznámějších anglických barokních oper z 80. let 17. století na námět ze starořecké mytologie. Dílo bylo provedeno Severočeským divadlem v Ústí nad Labem a Konzervatoří Teplice pod režijním vedením baletního mistra a choreografa Vladimíra Gončarova. Po oficiální části vernisáže následovala komentovaná prohlídka nové expozice Okouzleni antikou s členy kurátorského týmu.

Fotogalerii z otevření nové expozice si můžete prohlédnout na oficiálním profilu zámku Duchcov na Facebooku.

Související akce

Výstava

Okouzleni antikou

  • Státní zámek Duchcov ()
  • 3. 6. 2016–31. 10. 2016
  • Otevírací dobu si prosím ověřte na stránce pořadatele