Na zámku Duchcov bylo uspořádáno odborné sympozium k 33. výročí zpřístupnění pavilonu pro Reinerovu fresku

„Když budou lidé mlčeti, kameny budou volati“ – takto příznačně bylo nazváno odborné sympozium, které se konalo ve Valdštejnském sále zámku Duchcov u příležitosti 33. výročí zpřístupnění transferované fresky Václava Vavřince Reinera ve středu 16. listopadu 2016. Kromě aktuálního stavu fresky byly v centru pozornosti klimatické podmínky způsobující postupnou degradaci této vzácné barokní památky v železobetonové novostavbě pavilonu, na jehož speciálně zkonstruovanou kupoli byla freska osazena na počátku 80. let minulého století.

Rozměrná barokní freska s motivy trojúhelníkové kompozice Nejsvětější Trojice s Assumptou a anděly původně zdobila kupoli špitálního kostela Nanebevzetí Panny Marie v duchcovské zámecké zahradě. Barokní valdštejnský špitál byl v roce 1958 zbourán v souvislosti se zamýšlenou těžební činností. Freska však byla zachráněna tím, že byla v roce 1956 po částech sejmuta novými, u nás doposud nevyzkoušenými metodami. Její fragment byl vystaven na výstavě v Miláně a v roce 1967 na světové výstavě EXPO v Montrealu. V roce 1973 byla dle projektu prof. Ing. arch. Jana Sokola ve stylu nového brutalismu zahájena stavba výstavního pavilonu, do kterého byla v letech 1980–1982 cenná freska osazena. Pavilon, situovaný v příčné ose zámecké zahrady mezi duchcovským zámkem a parcelou, na které původně stál barokní špitál, byl v roce 1983 zpřístupněn pro veřejnost.

Pozvání na sympozium, které pořádala správa zámku Duchcov, přijali specialisté ze tří pracovišť Národního památkového ústavu, dále Českého vysokého učení technického v Praze, Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky a Vědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památky. Přítomní byli i posluchači Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a kompetentní pracovníci z místně příslušných výkonných orgánů památkové péče – z Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Ústeckého kraje a Odboru územního plánování a stavebního řádu – památkové péče Magistrátu města Teplice. Sympozium zahájila generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Účastníci sympozia posoudili aktuální stav Reinerovy fresky a zabývali se perspektivou jejího uchování včetně koncepce obnovy. Pozornost byla věnována rovněž problematice stavební úpravy pavilonu za účelem stabilizace klimatu a zajištění optimálních klimatických podmínek pro uchování freskové výmalby. Odborníci na základě vzájemného dialogu doporučili další postup pro Národní památkový ústav, územní památkovou správu v Praze, která pavilon spravuje.

Úprava vzduchu v pavilonu přirozenou cestou nebo technologickými metodami a následné klimatologické měření má předcházet samotné rehabilitaci Reinerova díla. Podle účastníků sympozia „Reinerova freska nepřichází o značnou část své autenticity; Reinerův rukopis, malba i barevnost jsou čitelné. Fresku lze opětovně restaurovat do přijatelné podoby poté, co budou stabilizovány klimatické podmínky v budově pavilonu. Rehabilitace vzhledu fresky vyžaduje konzervační zajištění freskové výmalby, které musí předcházet dalším pracím.“

Zároveň bylo konstatováno, že stabilizace klimatu v pavilonu pro Reinerovu fresku pomocí vhodně zvolených technologií je možná. Nejdříve však má být započat navazující průzkum klimatických podmínek v pavilonu a prověření možnosti stabilizace klimatu přirozenou cestou prostřednictvím dílčích údržbových úprav s ohledem na snížení propustnosti stavby a vyhodnocení jejich dopadu na klimatické prostředí v pavilonu.

Součástí programu sympozia bylo několik tematických příspěvků. Restaurátoři Petr Bareš a Jiří Brodský zavzpomínali na transfer Reinerovy fresky do výstavního pavilonu, na kterém se spolupodíleli. Martin Mádl z Ústavu dějin umění AV ČR se zabýval problémem autenticity barokních nástěnných maleb. Marian Hochel, vedoucí správy státního zámku Duchcov, nastínil význam Reinerovy fresky a východiska pro její uchování. Památkoví garanti Jiří Bureš a Vít Honys z ústeckého odborného pracoviště NPÚ naznačili kontext památkové obnovy a rekapitulovali dosavadní přístupy památkové péče k problematice pavilonu pro Reinerovu fresku. Po příspěvku Sylvy Dobalové z Ústavu dějin umění AV ČR, věnovaném unikátní symbióze panského špitálu a zámecké zahrady v Duchcově v období baroka, následovala fyzická obhlídka Reinerovy fresky a budovy samotného pavilonu.

„Všem účastníkům sympozia a zastoupeným organizacím náleží velké poděkování, že přijali pozvání na tuto akci a svými poznatky a odbornými zkušenostmi napomáhají Národnímu památkovému ústavu k uchování starobylé památky příštím generacím v unikátní symbióze s moderní architekturou druhé poloviny 20. století“, uvedl kastelán zámku Marian Hochel.